Rohozec 19, 284 01
Kutná Hora
Po: 7:30 - 11:00 15:00 - 17:00
St: 7:30 - 11:00 15:00 - 17:00
Obec je položena v Polabské nížině mezi historickými městy Kutnou Horou a Čáslaví v sousedství empírového zámku Kačina. Rohozec patří k těm vyjímečným obcím, které jsou starší než sedlecký klášter, který kolonizoval ve 12. a 13. století okolní krajinu. Po založení kláštera roku 1143 se stal Rohozec součástí sedleckého klášterního panství a podle dostupných údajů z roku 1248 měl 20 domů. O původu jména obce existují tři verze.
Rohozec se mohl jmenovat podle rohoží kladených na zdejší bažinaté cesty, rohoží zhotovovaných zdejšími osadníky pro klášter i podle rohu kolínského panství, v němž se obec nacházela. V roce 1407 odkoupila od kláštera Rohozec Anna z Rožmberka, ale již roku 1420 zapsal císař Zikmund Rohozec zpět sedleckému klášteru. V době husitského hnutí byly klášteru vráceny opět všechny statky a trvalo více jak století, než se Rohozec stal součástí žehušického panství. To však bylo pro protihabsburský odboj v roce 1546 císařem Václavu Žehušickému odňato a následně prodáno Karlu ze Žerotína. Poté se majitelé Rohozce střídali, až jej roku 1661 koupil se žehušickým panstvím hrabě z Thunu-Hohensteinu,který ho držel až do roku 1848. Roku 1887 zde byl založen hasičský sbor, roku 1903 kampelička (spořitelní spolek), roku 1909 divadelní spolek, roku 1913 zavedena elektřina a roku 1928 i telefon. Od roku 1921 zde působí Sokol, škola byla v Rohozci postavena roku 1910. Vyučování zde trvalo až do roku 1962.
Od roku 1962 navštěvují místní děti školu v Žehušicích. V roce 1929 byla v obci vybudována kanalizace a v témže roce byly v okolí odvodněny pozemky a následující rok regulována říčka Brslenka. Až do meziválečného období rostl počet obyvatel, jenž dosáhl více jak pěti set osob. Nyní jich zde žije zhruba polovina. Od meziválečného období začal výraznější stavební rozvoj obce. Po válce zde však vzniklo jen minimum nových staveb. Stavět se opět začíná až v posledních letech. V roce 1952 bylo v obci založeno JZD, které se ale v následujícím roce rozpadlo. Postupem let se i zde situace uklidnila a družstvo bylo v roce 1960 sloučeno s družstvem v Mikuláši. V 60. letech zde vyrostl nový kravín a po vytvoření velkého JZD Kačina zde bylo vybudováno rozsáhlé středisko živočišné výroby.
V roce 1960 se Rohozec stal součástí střediskové obce Mikuláš. V roce 1993 získala obec opět samostatnost. Vznikly 2 nové prodejny potravin, prosperující truhlářská výroba ing. Hynka, zaměstnávající 25 lidí a mezinárodní kamionová doprava VM Trans.
Budova školy byla přebudována na společenský dům a bylo upraveno i místní hřiště s hřištěm na volejbal, nohejbal a tenis a dětské hřiště. Byl postaven letní parket V roce 2002 byla obec plynofikována. V nedalekých Žehušicích je nová škola, lékař i pošta.
Kostel Svaté Maří Magdaleny byl postaven v roce 1372. Z původní gotické kaple z 13. století je dnes presbytář. V 18. století byl kostel výrazně zvětšen do dnešní podoby v barokním duchu. Do Rohozce dojížděl kaplan ze Žehušic. Mezi nejstarší obytnou stavbu v obci určitě patří chalupa čp. 25 z doby kolem poloviny 19. století . Roubená část je skryta pod silnou vrstvou vápenných nátěrů. Rozšiřující se komín ukazuje, že v něm byla zřízena udírna. Trojboká zděná barokní výklenková kaplička, která je spolu s kostelem zapsaná na seznamu státních kulturních památek, byla postavena v druhé polovině 18. století.
Obraz P. Marie ve výklenku je malován na plechu.